Bible v odpadkovém koši

Je to asi čtrnáct dní, co jsem se potkal s jedním mladým vysokoškolákem. Chtěl ke svátosti smíření; pak mi řekl: „Otče, čtu každý den Bibli, vždycky jednu kapitolu denně. Už jsem Bibli přečetl dvakrát úplně celou. Můžete mi dát tip na nějakou literaturu – rád bych ji četl ne jako román, ale spíše jako duchovní četbu…“ A tak jsem mu dal pár námětů… Z toho setkání jsem měl radost!

Vzpomínám na jednu promluvu brněnského otce biskupa Vojtěcha Cikrleho, který řekl asi toto: „Pro některé lidi je Bible jedním kilogramem papíru – taková Bible pak proto končí často ve sběru. Pro jinou skupinu lidí je Bible cennou knihou. Mají ji vystavenou někde doma. Ale nečtou v ní. Na jejich Bibli se většinou práší. Pro třetí oblast lidí je Bible zdrojem životní energie. Tito lidé Bibli téměř denně otvírají, čtou a skrze Bibli se setkávají s Bohem.“

Na tomto místě bych si dovolil otce biskupa doplnit: zjistil jsem, že existuje i skupina křesťanů, kteří Bibli doma vůbec nemají. Ptám se: Jak je to možné? Vždyť léta, kdy Bible v češtině byla nedostatkovým zbožím, jsou dávno pryč! Jak to, že si mnozí křesťané najdou každý den čas na čtení bulváru, horoskopů a jiných hloupostí, ale na slovo Boží „nemají čas“?

Dovolte pár námětů k četbě Bible…

• Je dobré  si najít vždy totéž místo k četbě Bible a vybavit si je např. stolkem s ubrusem, květinami, svící, apod.
• Je dobré vystihnout dobu, kdy mě nikdo neruší – kdy mohu číst Bibli v tichu, nerušen.
• Radí se „naladit se“ k četbě Bible: chvilkou ticha, zapálením svíce, pohledem na obraz Krista, nebo nějakého světce.
• Je dobré se pomodlit před četbou Bible.
• Radí se také přečíst si nahlas vybraný text. Pak zůstat chvíli ticho a sledovat, která slova ve mně doznívají. Potom si přečíst úryvek znovu a odnést si do života jednu větu.
• Jako zakončení četby je dobré se pomodlit.[1]

Nedávno mi jedna nepokřtěná žena řekla: „Zkoušela jsem číst Bibli, a některé pasáže vůbec nejsou jednoduché na čtení…“ Odpověděl jsem jí: „Odborníci na Bibli přiznávají, že dohromady 10% Bible jim dělá problém; zkrátka: deseti procentům Knihy knih úplně jasně nerozumíme. Ale to není důvod k tomu, abychom kvůli tomu ten zbytek Bible vůbec nečetli:o)“

Pokud se chystáte do Bible nahlédnout poprvé, je lepší začít číst některé z evangelií – tedy vyprávění o narození, životě, smrti a zmrtvýchvstání Krista. Pak je dobré pokračovat čtením knihy Skutky apoštolů – tato kniha hovoří o životě prvních křesťanů. Poté můžeme navázat četbou některého z listů od svatého apoštola Pavla.

Panna Maria nám skrze svá zjevení v Medjugorii vzkazuje: „Dávám Vám zbraň proti Goliášovi. Hle, Vašich pět kamenů:

1. modlitba růžence
2. svaté přijímání
3. Písmo svaté (Bible)
4. půst
5. měsíční zpověď.“

Na závěr pár myšlenek:

„Určitě je lepší, když příběh našeho života ovlivňují příběhy z Bible, než [příběhy] z Hollywoodu.[2]

„Kdo miluje Boha, pro toho je Bible velikou láskou.

Bude-li ti Bible nápovědou, zvládneš každou životní zkoušku.“[3]