Dobrý Bůh mi dal dar podniknout před třemi lety pouť do Izraele, k místům, která jsou spojena s životem Krista. Více než týden jsem žil v Jeruzalémě, navštívil jsem také Nazaret, Betlém, Galilejské jezero, a jiná místa. Nezapomenutelná pouť!
Rád bych se s Vámi podělil o kousek z dopisu, který jsem z Izraele, konkrétně z Jeruzaléma, napsal svým rodičům…
Sobota 12. dubna 2008… Ráno jsem vstával krátce před tři čtvrtě na pět. Sbalil jsem nejnutnější a vyrazil směrem ke Chrámu Božího hrobu. Otec Benedikt mi totiž řekl, že má domluvenou mši sv. v kapli Prázdného hrobu – na 6:00 hod. – a nabídl mi, abych s ním koncelebroval! To se nedalo odmítnout! […]
Do Chrámu Božího hrobu je to od našeho hotelu 15 minut chůze. V 5:00 hod. se chrám otvírá. Denně. Zavírá se v 21:00 hod.
A tak jsme s o. Benediktem (a s pár laiky z naší skupiny) v 5:00 hod. dorazili do Chrámu Božího hrobu, zastavili jsme se u Desky pomazání a šli jsme ke Golgotě. V chrámu kromě nás (bylo nás asi šest) téměř nikdo nebyl!
A tak jsme přišli k místu Golgota – k oltáři Ukřižování. Těsně pod oltářní menzou mramorový kruh označuje místo, kde byl zasazený kříž Ježíše Krista. Skrze stříbrný kruh je možné se dotknout původní skály, ve které byl kříž s Kristovým tělem. Po kolenách jsem se přiblížil k oltáři a pak se dotkl té skály.
Pane, smiluj se! Taky kvůli mně jsi trpěl a na kříži zemřel…
V 6:00 hod. jsme pak s o. Benediktem měli mši sv. v rotundě (kapli) Anastasis (Vzkříšení). Tato rotunda se nachází v Chrámu Božího hrobu – několik desítek metrů od Golgoty. V rotundě Vzkříšení je malinkatá kaplička – vejdou se tam tak 4 lidé. To je to místo, kde leželo Kristovo mrtvé tělo, a kde Kristus vstal z mrtvých. Tak zde jsme s o. Benediktem sloužili mši sv.!
Tolik z dopisu…
Kristus vstal z mrtvých, Kristus byl vzkříšen. To je hlavní zpráva těchto dnů v křesťanském světě. Ale… má vůbec církev nějaký důkaz pro to, že Kristus opravdu vstal z mrtvých?
Přední český teolog a kněz, profesor Ctirad Václav Pospíšil ve své knize Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel, píše:
Historická skutečnost setkání učedníků se Vzkříšeným [Kristem] je dosvědčena především radikální změnou v jejich chování. Na jedné straně zbabělost v hodině Ježíšova utrpení, na druhé straně bez setkání se Vzkříšeným [Kristem] nepochopitelná odvaha při hlásání radostné zvěsti o Ježíši Kristu po seslání Ducha Svatého.[1]
Tolik úryvek z knihy…
Vzpomeňme na to, že po zatčení Krista Ho všichni učedníci opustili. Petr Ho třikrát zapřel. Pod Ježíšovým křížem byl z Kristových učedníků jen sv. Jan. V Bibli čteme, že po Ježíšově smrti se apoštolové ukrývali ze strachu před Židy…
A pak, o pár týdnů později… Petr i ostatní učedníci najednou prochází ulicemi Jeruzaléma i dalších měst, hovoří s lidmi o Kristu… Když jsou kvůli tomu zatčeni, neodporují. Otevřeně říkají, že viděli Krista, hovoří o tom, že Ježíš žije. A jsou ochotni za svého Mistra i život položit. Čím to je?
Historická skutečnost setkání učedníků se Vzkříšeným [Kristem] je dosvědčena především radikální změnou v jejich chování.[2]
A co je na tom všem nejkrásnější? Že se vzkříšeným Kristem se můžeme setkat i my. Tady a teď. My, křesťané 21. století. Máme možnost se s Ježíšem setkat skrze Jeho slovo - Bibli. A jsme Kristem pozváni, abychom se s Ním setkali ve svatém přijímání.
Nevadí, žes nebyl před dvěma tisíci lety v Jeruzalémě. Nevadí, žes nikdy nenavštívil Izrael. Potkej se se vzkříšeným Kristem dnes, tady a teď.
Pane, zvu Tě do svého života. Otvírám Ti srdce své… Ježíši, důvěřuji Ti!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.