La Guardia a kardinální čtyřlístek

2. 10. 2011 22:15
Rubrika: Homilie

V pořadí 99. starostou New Yorku byl Fiorello Henry La Guardia.[1] Tento úřad zastával v letech 1934-1945. Měl pověst jako ohnivý a oddaný reformátor, byl otevřeným kritikem Adolfa Hitlera a mimochodem už v roce 1934 v rozhlase varoval, že součástí Hitlerova programu je kompletní vyhlazení Židů v Německu.[2] Jako starosta také oznámil, „že německý konzulát v New Yorku dá střežit policisty výhradně židovského původu.[3] Dnes je po starostovi La Guardiovi pojmenováno jedno z newyorských letišť.[4]

O La Guardiovi se vypráví také následující historka:

Jednoho dne, jak to někdy dělával, nahradil policejního soudce. Byl ledově chladný zimní den. Přivedli starého, třesoucího se muže. Obžaloba: odcizení bochníku chleba z jednoho pekařství. Obžalovaný se hájil tím, že jeho rodina hladoví. „Musím vás potrestat,“ vysvětlil La Guardia. „Zákon nepřipouští žádné výjimky. Musím vás odsoudit k desetidolarové pokutě.“

Potom však sáhl do kapsy a dodal: „Tady je deset dolarů na zaplacení vaší pokuty. A nyní,“ pokračoval hlasitě, „každého přítomného v soudní síni odsuzuji k pokutě 50 centů - a sice za to, že žije ve městě, kde musí člověk krást chléb, aby se mohl najíst! - Pane soudní vykonavateli, okamžitě vyberte peněžitou pokutu a předejte ji obžalovanému.“

Klobouk putoval kolem dokola a starý muž ani nemohl uvěřit, že opouští síň se sedmačtyřiceti dolary a padesáti centy v kapse.[5]

Spravedlnost a moudrost. Máme usilovat o oboje. Ale jaký je mezi těmi vlastnostmi rozdíl? Spravedlnost říká, co se má dělat a moudrost říká, jak postupovat.[6]

Katechismus katolické církve na jednom místě hovoří o moudrosti, spravedlnosti, statečnosti a mírnosti. Ale dříve mluví o ctnosti. Lidské ctnosti jsou pevné postoje, ustálené sklony, trvale nabyté dokonalosti rozumu a vůle, které řídí naše skutky, vnášejí řád do našich vášní a usměrňují naše chování podle rozumu a víry. Jejich plodem je snadnost, sebeovládání a radost při úsilí o mravně dobrý život.[7]

Ve Švýcarsku, jižně od Luzernu, v blízkosti jezera Brienzer See, se koncem července roku 1984, v noci z pátku na sobotu, stala tragická dopravní nehoda.

Na diskotéce panovala správná nálada. Navzdory tomu řekla Birgit kolem půl druhé hodiny ranní: „Musím už domů. Kdo nás odveze zpátky?“ Příští den se totiž měl ženit její bratr.

Gerhard, který už sice nebyl zcela střízlivý, se nabídl, že Birgit a její [kamarádku] Gabi odveze domů. Neměly to daleko. Z Oberfeldu do Niederwaldu je to pouhých pět kilometrů. Devatenáctiletý Gerhard se těšil, že děvčatům ukáže, co umí. Sto šedesátikilometrovou rychlostí se hnal nebezpečným stoupáním v Oberfeldu. V malé levotočivé zatáčce dostal na mokré silnici smyk a ztratil kontrolu nad vozidlem. Auto sjelo ze silnice, bokem narazilo do kmene stromu a přistálo uprostřed křoví. Asi po hodině se Gabi podařilo otevřít zadní dveře a vylézt ven. Běžela směrem k Niederwaldu, až ji vzalo nějaké auto. Dívka byla v šoku, proto musel vyrozumět policii řidič, který ji vzal s sebou.

Když policisté zjistili, že jsou v autě uvězněni ještě dva lidé, povolali na pomoc svářeče od hasičů. Kolem čtvrté hodiny byli na místě, kde našli slisované auto. Hasič se hned pustil do práce, aby mladé lidi vyprostil. Po značném úsilí se mu podařilo udělat v kovové změti otvor. Utrpěl ohromný šok, protože teprve nyní poznal, že zraněný chlapec je jeho vlastní syn.

Gerhard se ze svých zranění brzy zotavil. Gabi strávila pět měsíců v nemocnici. Pro Birgit však pomoc přišla příliš pozdě. Zemřela cestou do nemocnice, bylo jí teprve sedmnáct…[8]

Na místě je otázka: Proč zasluhuje obdiv ten, kdo se umí ovládat? Protože dovede přemoci své bezuzdné a ničivé pohnutky.[9]

Řidiči z našeho příběhu chyběla ctnost mírnosti.

Katechismus dodává: Základní funkci v mravním životě mají čtyři ctnosti, které se proto nazývají „základní neboli kardinální“. Jsou to: moudrost, spravedlnost, statečnost a mírnost. Všechny ostatní ctnosti jsou seskupeny okolo těchto základních ctností.[10]

Dobrou zprávou pro nás je to, že Bůh nás posiluje, abychom stále usilovali o ctnosti.[11] Na druhou stranu: Pro člověka zraněného hříchem není snadné uchovat mravní rovnováhu.[12] Usilujme o moudrost, spravedlnost, statečnost a mírnost, a Bůh, dárce pokoje, bude s námi.[13]

 



[2] Tamtéž.

[5] Lefèvre, Pierre. Příběhy psané životem. Portál, s. r. o. : Praha 2001, s. 24.

[6] Tamtéž, s. 24.

[7] KKC 1804.

[8] Lefèvre, Pierre. Příběhy psané životem. Portál, s. r. o. : Praha 2001, s. 50-51.

[9] Tamtéž, s. 51.

[10] KKC 1805.

[11] Srov. KKC 1811.

[12] KKC 1811.

[13] Srov. Flp 4,6-9.

Zobrazeno 1502×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio