Jeho poslouchejte!

Mám krásný zážitek z Vánoc v Polešovicích, při posledním žehnání vína, na svátek sv. apoštola Jana. Při tom obřadu žehnání vína se čte vždy nějaký úryvek z Bible. A letos jsme tam četli tu pasáž z Matoušova evangelia, ze sedmé kapitoly, verše 1-11. Ježíš tam říká:

Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?
Anebo jak to, že říkáš svému bratru: ‚Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka‘ – a hle, trám ve tvém vlastním oku! Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.Atd.

Poté, co ten úryvek zazněl, následovalo samotné žehnání vína, pak přípitek a řekněme volný program. Když jsem šel pozdravit ostatní lidi, přišel za mnou jeden člověk a říká: „Pane faráři, z čeho to bylo - to, co jste tam četli? Z jaké knížky?“ A já říkám: „No, přece z Bible.“ „To bylo úžasné. Víte, já vnímám, že to přesně mluví do situace, kterou teď zažíváme nějak v rodině… Já bych moc rád měl ten úryvek! Rád bych ho dal také svému bráchovi! Je to možné?“

Víte: Tak jsem byl potěšen, že tento člověk - soudě podle toho, jak jsme spolu hovořili - úplně nevěřící - byl osloven Biblí. Že Bůh k tomu muži promluvil při takové příležitosti a on ten Boží hlas nepřeslechl… Že Bible je aktuální i pro dnešního člověka! A dokonce i pro nevěřícího! Fantastické!

Dal jsem pak tomu pánovi na kousku papíru odkaz - kde na internetu najde zmíněný úryvek z Písma svatého.

My jsme dnes zaslechli už čtyři úryvky z Bible: první čtení, žalm, druhé čtení a evangelium.

Hlavní postavou dnešního evangelia je Kristus, kterého Jan Křtitel pokřtil.

Víte: Ježíš mohl svým současníkům připadat jako zcela obyčejný člověk. Mluvil stejným jazykem jako oni, tedy galilejskou aramejštinou. Žil stejný život jako oni. Ale Ježíš byl víc než pouhý člověk.[1] O tom svědčily nejen jeho mimořádné činy, ale také sám Otec (první božská osoba), který prohlásil: Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.[2]

Tato slova zazněla při Ježíšově křtu. Ale nejen tehdy. Bůh Otec je opakoval ještě při jedné události - při proměnění Krista na hoře Tábor. V Bibli doslova čteme, že Bůh Otec řekl: Toto je můj milovaný syn, v něm mám zalíbení, jeho poslouchejte.[3]

Jeden komentátor Písma svatého (Henri Caffarel) si pozorně všímá toho, že zatímco nám evangelia nabízejí nespočet Kristových slov, tak přinášejí pouze pár slov Boha Otce.[4]

V Novém zákoně je celá řada Ježíšových výroků. Ježíš je - jak známo - 2. božskou osobou. Ale slova Boha Otce - první božské osoby - jsou v Bibli velmi vzácná.

Jedna z těch vět Otce je rada - jediná Otcova rada svým dětem - nám. Jak drahocenná by pro nás měla být![5]- tedy tato slova První božské osoby.

Bůh Otec nám říká, ať posloucháme Krista. Tak Ho poslouchejme!

[1] Misál na každý den liturgického roku. Karmelitánské nakladatelství : Kostelní Vydří 2003, s. 210.

[2] Mk 1,11.

[3] Mt 17,5.

[4] Srov. CAFFAREL, Henri. In: BLAUMEISER Hubertus & GANDOLFO Tonino. Jako si Otec zamiloval mne…365 myšlenek k roku kněží. Nové Město : Praha 2010, s. 105.

[5] Tentýž, s. 105.